"One is never overdressed or underdressed with a little black dress."
– Karl Lagerfeld
Dnes je snad až nepředstavitelné, že by žena alespoň jedny černé šaty neměla ve svém šatníku. Ať už krátké, delší, společenské či na rockový fesťák, černá barva je pro nás takovou klasikou asi jako filmy s Audrey Hepburn. Pravdou ale je, že černá barva šatů byla do 20. let minulého století někdy až nemístná pro denní odívání. Jak teda vznikly malé černé?
1926 & COCO
Vznik černých malých šatů se nepřisuzuje nikomu jinému, než Coco Chanel. Dámě, která se ve dvacátých letech stala průkopnicí moderního ženského stylu se zaměřením na pohodlí a ležérnost. Roku 1926 tak svět obletěl návrh prvních malých černých šatů v tehdejším americkém vydání časopisu Vogue, který je přirovnal k vozu Model T od Hanryho Forda, jelikož byly jednoduché a dostupné pro ženu každé společenské třídy. Stejně tak šlo o šaty, které by se měly líbit naprosto všem ženám, bez ohledu na jejich rozdílný vkus. Sama Coco Chanel na černé šaty nedala dopustit a ráda je kombinovala s perlami. Dle ní černá barva obsahovala vše, co barva bílá - tedy že jsou obě krásné a harmonické.
30. LÉTA ANEB MALÉ ČERNÉ NEBYLY VŽDY „MALÉ“
Když si představíte své vysněné malé černé šaty, jak by asi vypadaly? Můžeme Vám zaručit, že by se Vaše představa neshodovala s tou, kterou o nich měly dámy v různých obdobích 20. století. Ani dnes bychom se mezi sebou zřejmě neshodli. Malé černé šaty totiž nejenže měly různé střihy, byly i rozdílně dlouhé. Právě ve třicátých letech byla v kurzu prodloužená délka po vzoru hollywoodských hvězd.
Hollywood trend černých šatů pouze nepřejímal, ale také jej spoluvytvářel. Filmová studia trvala na černých šatech i z toho důvodu, že vzhledem k černobílému obrazu vypadaly jiné barvy šatů na obrazovce nevyváženě. Kostýmní designéři, jako byl Gilbert Adrian, tvořili návrhy speciálně pro filmová plátna, které se však následně prodaly obchodním domům a tak se dostaly mezi veřejnost.
Za druhé světové války se s přídělovým systémem černé šaty zjednodušily a zkrátila se konečně i jejich délka.
NESMRTELNOST MALÝCH ČERNÝCH ANEB SNÍDANĚ U TIFFANYHO
Padesátá léta znamenala pro černé šaty další boom a v tehdejších filmech je oblékaly převážně skutečné femmes fatales. V šedesátých letech se sukně malých černých zkrátila natolik, že dokonce producenti filmu Snídaně u Tiffanyho odmítli Givenchyho původní návrh šatů pro Audrey Hepburn a musela je tak kostýmní designérka pro film prodloužit. Nicméně právě tyto šaty, které Audrey Hepburn s nonšalancí ve filmu oblékla s výraznými perlami a diadémem, se staly snad neznámějšími černými šaty vůbec.
70. léta znamenala pro malé černé šaty útlum. V tomto období se mísilo mezi sebou mnoho stylů a oblíbené byly především barvy a veselé vzory. Osmdesátky je však společně s pletenou tkaninou vrátily do hry. Na těchto malých černých byste s největší pravděpodobností našli větší knoflíčky, flitry či samet a sloužily především jako vhodný kousek k výrazným, barevným doplňkům té doby. Osmdesátkové malé černé byly klasické pro svá výrazná ramena díky vycpávkách, netopýřím rukávům či s volánkem v pase (peplum).
Devadesátá léta nám tyto šaty představila v mnoha podobách, mnoha střizích a dnes si již nemůžeme z jejich široké nabídky pomalu ani vybrat. Nadčasovost této klasiky je již dána a my se můžeme jenom těšit, zda-li nás malé černé šaty v budoucích dekádách ještě překvapí! Naše vintage malé černé z padesátých až osmdesátých let najdete ZDE.
"When a little black dress is right, there is nothing else to wear in its place.”
– Wallis Simpson